Rozhovor s Vendulou Mráčkovou
Zdroj: The Prague Tribune
Datum: 03.10.2005
Junior Achievement (JA) je nejstarší a nejrozsáhlejší vzdělávací neziskovou organizací na světě. S výkonnou ředitelkou české pobočky společnosti jsme hovořili o smyslu rozvíjení znalostí dětí o obchodu a podnikání.
Zabýváte se ekonomickým vzděláváním dětí, jeden z vašich projektů s názvem "Abeceda podnikání" je určen už dvanáctiletým. Opravdu tyto děti zajímají pojmy, jako je management nebo marketing?
To byste se divila! Vyrůstají v rodinách, vnímají, co se děje ve společnosti a běžně se setkávají s problémy, které řeší dospělí. Právě takto mladé děti nasávají informace dychtivě jako houba vodu a Junior Achievement jejich počátečního nadšení využívá. Trochu jiné to je se studenty v období dospívání. Mají už jasné potřeby. Od rodičů dostávají nějaké peníze, ale často řeší, jak s nimi vyjít a jak to udělat, aby jich měli víc. My je učíme, jak si peníze vydělat, aby mohli naplnit svoje potřeby sami.
Nejoblíbenější projekt JA ve světě i u nás se jmenuje "Studentská společnost" (angl. Student Company). Studenti prý zakládají reálné firmy, které vydělávají opravdové peníze. Můžete vysvětlit, jak to vypadá?
Tyto společnosti fungují s reálným projekty, výrobky, službami a penězi. Základní jmění získávají z prodeje směnek v hodnotě 100 Kč, které dostávají od nás. Studenti je prodávají tomu, koho dokážou přesvědčit o svém podnikatelském záměru. Představme si klasickou školní třídu, kde existují vztahy kamarádství i rivality, a kde se najdou tři vůdčí typy, a všichni chtějí být prezidenty společnosti. To je první learning point: musí si připravit strategii, která přesvědčí ostatní, aby volili právě je. Pak se musí rozdělit funkce v rámci firmy, získat věřitele, domluvit se, co se bude vyrábět nebo prodávat. Dochází ke konfrontacím a hledání kompromisů. A to je teprve začátek. Následuje problematika samotného podnikání. Cílem studentské společnosti totiž není zisk, ale výuka podnikání.
Jak reagují děti na bankrot?
Je to pro ně možná větší lekce, než když mají úspěch. Nejpodstatnější je poznání, že bez práce nejsou koláče. Pak se úspěch i neúspěch bere jako pozitivum, protože učí odolnosti vůči vnějšímu světu. Ani nejlepší podnikatelský záměr nemusí být zárukou úspěchu. S tím se v dospělosti budou setkávat stále, a čím lépe budou umět argumentovat, hledat kompromisy a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám, tím lépe.
Jaké procento z těch 180 tisíc studentů, kteří zatím absolvovali kurzy JA v Čechách, v dospělosti podniká?
U nás bohužel nemáme k dispozici žádná čísla, ale výzkum ve Švédsku a Norsku říká, že 20,5 procenta absolventů JA si založilo firmy v porovnání se stejnou věkovou skupinou neabsolventů, z níž si založilo firmu pouze 4,5 procenta. Zpětnou vazbu máme jen od těch, kteří s námi zůstanou v kontaktu.
Junior Achievement do ČR přivezl světoznámý podnikatel Tomáš Baťa, je čestným předsedou správní rady. Jak moc sleduje vaše aktivity?
Sleduje nás neustále! (smích) Kdykoli přijede, jako větrná smršť prolítne kanceláře a vyzpovídá každého, na čem právě pracuje. Projevuje přiměřené nadšení a vždy nám řekne, co by se dalo zlepšit. Zbožňuje setkávání se studenty, zdůrazňuje jim, že je hrozně důležité učit se jazyky, být otevřený a snažit se každý den naučit něco nového. Má velký smysl pro humor. Jednou se ho ptali, jak si udržuje dobrou náladu, a on řekl, že kromě úspěchu v podnikání je důležité dobře se oženit. (směje se)
Otevírá jeho jméno dveře škol a peněženky sponzorů?
Otevírá, ale už vidíme rozdíl mezi mladou a starší generací. U třicátníků a starších ty dveře stále otevírá, ale velmi mladí už jeho legendu tak intenzivně nevnímají. Pro ně je to už minulost.
Jeden z vašich projektů je Global Business Ethics. Jenže v Čechách mohou děti vidět, že někdy se vyplácí nechovat se eticky - neplatit faktury, pomlouvat konkurenci, nehrát fér. Myslíte si, že nastupující generace bude etiku brát jako přirozenou součást podnikání?
Zatím jsme neměli problémy, že by někdo ze studentů záměrně podváděl a zkresloval svoje výsledky. Snad je to znamení, že to bude lepší. V JA se řešení etických problémů věnujeme ve skupinách, které vymýšlejí řešení etických problémů, které v minulosti reálně vznikly. Zároveň konfrontují své poznatky globálně s ostatními pobočkami JA. Globalizace je u nás teprve na začátku, ale lidé budou stále více jezdit po světě a fungovat v týmech, kde jeden je Ind, druhý Američan, třetí Čech. To už ostatně vidíme v nadnárodních korporacích. Naši studenti se hravou formou učí dělat společně projekty, shodnout se, ale zjišťují i kulturní rozdíly a názory na etické záležitosti.
Dnešní generace třicátníků a starších zažila autoritativní model výuky, kdy se cenila poslušnost a diskuze se nepřipouštěla. JA funguje na opačné bázi. Jaké máte zkušenosti se současnými studenty?
Bohužel musím konstatovat, že na většině škol rakousko-uherský konzervativní model vyučování přetrvává. Největším kamenem úrazu je pasivita. Tuto bariéru se snažíme překonat. Pokoušíme se měnit postoje ředitelů a učitelů škol, aby byli vstřícní a otevření světu, aby se konzervativní učitelé s aureolou vševědoucnosti stali partnery svých žáků, aby uměli přiznat, že něco třeba také neví a stále se učí. Jenže to předpokládá, že změní své letité návyky. Pozorujeme, že takový mentální posun nezvládne každý.
Jednotlivé pobočky JA v různých zemích intenzivně spolupracují. Můžete srovnat, jak to funguje u nás a ve světě?
Co do mentality, zájmů a přístupu k životu jsme si velmi podobní, ale v Čechách řešíme problém jazykové vybavenosti. Naši studenti nejsou ani v roce 2005 schopni uplatnit se v mezinárodní akci, jež vyžaduje vynikající znalost angličtiny. V porovnání se severskými státy jsme na tom dost špatně. Studenti by si měli uvědomit, že jazyková vybavenost je základ všeho.
Jak by zněla vaše rada studentům, aby byli úspěšní ve své kariéře?
Nemyslete si, že jste nejchytřejší na světě, a učte se od druhých.
Kde chcete být za pět let?
Těším se na dobu za pět let. Baví mě stále se něco učit, ráda stárnu. Určitě budu míň naivní, snad budu moudřejší.
Jak byste se charakterizovala třemi slovy?
Pracovitá, starostlivá a někdy lehkovážná.
Život v číslech
1975 narodila se 4. února v Praze
1995-1996 pracovala jako asistentka v Britské Mezinárodní škole v Praze (the British International School of Prague)
1996-2001 marketingová manažerka Junior Achievement Česká republika
2001-2005 stala se výkonnou ředitelkou Junior Achievement ČR. Současně studuje na Univerzitě Karlově obor předškolní výchova (Pre-school Education)
Datum: 03.10.2005
Junior Achievement (JA) je nejstarší a nejrozsáhlejší vzdělávací neziskovou organizací na světě. S výkonnou ředitelkou české pobočky společnosti jsme hovořili o smyslu rozvíjení znalostí dětí o obchodu a podnikání.
Zabýváte se ekonomickým vzděláváním dětí, jeden z vašich projektů s názvem "Abeceda podnikání" je určen už dvanáctiletým. Opravdu tyto děti zajímají pojmy, jako je management nebo marketing?
To byste se divila! Vyrůstají v rodinách, vnímají, co se děje ve společnosti a běžně se setkávají s problémy, které řeší dospělí. Právě takto mladé děti nasávají informace dychtivě jako houba vodu a Junior Achievement jejich počátečního nadšení využívá. Trochu jiné to je se studenty v období dospívání. Mají už jasné potřeby. Od rodičů dostávají nějaké peníze, ale často řeší, jak s nimi vyjít a jak to udělat, aby jich měli víc. My je učíme, jak si peníze vydělat, aby mohli naplnit svoje potřeby sami.
Nejoblíbenější projekt JA ve světě i u nás se jmenuje "Studentská společnost" (angl. Student Company). Studenti prý zakládají reálné firmy, které vydělávají opravdové peníze. Můžete vysvětlit, jak to vypadá?
Tyto společnosti fungují s reálným projekty, výrobky, službami a penězi. Základní jmění získávají z prodeje směnek v hodnotě 100 Kč, které dostávají od nás. Studenti je prodávají tomu, koho dokážou přesvědčit o svém podnikatelském záměru. Představme si klasickou školní třídu, kde existují vztahy kamarádství i rivality, a kde se najdou tři vůdčí typy, a všichni chtějí být prezidenty společnosti. To je první learning point: musí si připravit strategii, která přesvědčí ostatní, aby volili právě je. Pak se musí rozdělit funkce v rámci firmy, získat věřitele, domluvit se, co se bude vyrábět nebo prodávat. Dochází ke konfrontacím a hledání kompromisů. A to je teprve začátek. Následuje problematika samotného podnikání. Cílem studentské společnosti totiž není zisk, ale výuka podnikání.
Jak reagují děti na bankrot?
Je to pro ně možná větší lekce, než když mají úspěch. Nejpodstatnější je poznání, že bez práce nejsou koláče. Pak se úspěch i neúspěch bere jako pozitivum, protože učí odolnosti vůči vnějšímu světu. Ani nejlepší podnikatelský záměr nemusí být zárukou úspěchu. S tím se v dospělosti budou setkávat stále, a čím lépe budou umět argumentovat, hledat kompromisy a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám, tím lépe.
Jaké procento z těch 180 tisíc studentů, kteří zatím absolvovali kurzy JA v Čechách, v dospělosti podniká?
U nás bohužel nemáme k dispozici žádná čísla, ale výzkum ve Švédsku a Norsku říká, že 20,5 procenta absolventů JA si založilo firmy v porovnání se stejnou věkovou skupinou neabsolventů, z níž si založilo firmu pouze 4,5 procenta. Zpětnou vazbu máme jen od těch, kteří s námi zůstanou v kontaktu.
Junior Achievement do ČR přivezl světoznámý podnikatel Tomáš Baťa, je čestným předsedou správní rady. Jak moc sleduje vaše aktivity?
Sleduje nás neustále! (smích) Kdykoli přijede, jako větrná smršť prolítne kanceláře a vyzpovídá každého, na čem právě pracuje. Projevuje přiměřené nadšení a vždy nám řekne, co by se dalo zlepšit. Zbožňuje setkávání se studenty, zdůrazňuje jim, že je hrozně důležité učit se jazyky, být otevřený a snažit se každý den naučit něco nového. Má velký smysl pro humor. Jednou se ho ptali, jak si udržuje dobrou náladu, a on řekl, že kromě úspěchu v podnikání je důležité dobře se oženit. (směje se)
Otevírá jeho jméno dveře škol a peněženky sponzorů?
Otevírá, ale už vidíme rozdíl mezi mladou a starší generací. U třicátníků a starších ty dveře stále otevírá, ale velmi mladí už jeho legendu tak intenzivně nevnímají. Pro ně je to už minulost.
Jeden z vašich projektů je Global Business Ethics. Jenže v Čechách mohou děti vidět, že někdy se vyplácí nechovat se eticky - neplatit faktury, pomlouvat konkurenci, nehrát fér. Myslíte si, že nastupující generace bude etiku brát jako přirozenou součást podnikání?
Zatím jsme neměli problémy, že by někdo ze studentů záměrně podváděl a zkresloval svoje výsledky. Snad je to znamení, že to bude lepší. V JA se řešení etických problémů věnujeme ve skupinách, které vymýšlejí řešení etických problémů, které v minulosti reálně vznikly. Zároveň konfrontují své poznatky globálně s ostatními pobočkami JA. Globalizace je u nás teprve na začátku, ale lidé budou stále více jezdit po světě a fungovat v týmech, kde jeden je Ind, druhý Američan, třetí Čech. To už ostatně vidíme v nadnárodních korporacích. Naši studenti se hravou formou učí dělat společně projekty, shodnout se, ale zjišťují i kulturní rozdíly a názory na etické záležitosti.
Dnešní generace třicátníků a starších zažila autoritativní model výuky, kdy se cenila poslušnost a diskuze se nepřipouštěla. JA funguje na opačné bázi. Jaké máte zkušenosti se současnými studenty?
Bohužel musím konstatovat, že na většině škol rakousko-uherský konzervativní model vyučování přetrvává. Největším kamenem úrazu je pasivita. Tuto bariéru se snažíme překonat. Pokoušíme se měnit postoje ředitelů a učitelů škol, aby byli vstřícní a otevření světu, aby se konzervativní učitelé s aureolou vševědoucnosti stali partnery svých žáků, aby uměli přiznat, že něco třeba také neví a stále se učí. Jenže to předpokládá, že změní své letité návyky. Pozorujeme, že takový mentální posun nezvládne každý.
Jednotlivé pobočky JA v různých zemích intenzivně spolupracují. Můžete srovnat, jak to funguje u nás a ve světě?
Co do mentality, zájmů a přístupu k životu jsme si velmi podobní, ale v Čechách řešíme problém jazykové vybavenosti. Naši studenti nejsou ani v roce 2005 schopni uplatnit se v mezinárodní akci, jež vyžaduje vynikající znalost angličtiny. V porovnání se severskými státy jsme na tom dost špatně. Studenti by si měli uvědomit, že jazyková vybavenost je základ všeho.
Jak by zněla vaše rada studentům, aby byli úspěšní ve své kariéře?
Nemyslete si, že jste nejchytřejší na světě, a učte se od druhých.
Kde chcete být za pět let?
Těším se na dobu za pět let. Baví mě stále se něco učit, ráda stárnu. Určitě budu míň naivní, snad budu moudřejší.
Jak byste se charakterizovala třemi slovy?
Pracovitá, starostlivá a někdy lehkovážná.
Život v číslech
1975 narodila se 4. února v Praze
1995-1996 pracovala jako asistentka v Britské Mezinárodní škole v Praze (the British International School of Prague)
1996-2001 marketingová manažerka Junior Achievement Česká republika
2001-2005 stala se výkonnou ředitelkou Junior Achievement ČR. Současně studuje na Univerzitě Karlově obor předškolní výchova (Pre-school Education)