Projekty přímo ze života
Zdroj: Učitelské noviny 12/2006
Datum: 20. 03. 2006
Ačkoli se projektové vyučování objevuje v základních školách čím dál častěji, stále ještě existují učitelé, kterým se do něj dvakrát nechce. Důvodem nemusí být jen nedůvěra k netradiční metodě. Někdo se prostě obává, že by si s přípravou projektu a jeho realizací nevěděl rady. Jednou z možností, jak si projekt vyzkoušet na připraveném modelu, jsou programy organizace Junior Achievement o.p.s. (JA), která už patnáct let pomáhá studentům středních a žákům základních škol poznat výhody volného podnikání, porozumět ekonomii a připravit se na trh práce.
Z osmi vzdělávacích kurzů, které Junior Achievement nabízí, jsou tři pro základní školy: Abeceda podnikání, Profesní orientace a Základy národního hospodářství. Jednou z mnoha škol, které s nimi pracují, je příbramská ZŠ v Jiráskových sadech.
Uprostřed vyučování
Obyčejný všední den. Na rozvrhu měla IX.A, třída s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů, občanskou výchovu; téma hodiny znělo: Koloběh ekonomiky.
„Jde o to, abyste si dokázali představit, odkud, kam a proč peníze putují, jak se rozdělují, čemu v jaké etapě slouží." Mladá žena před tabulí za chvíli rozproudila mezi lavicemi debatu. Ve třídě vznikly fiktivní pizzerie, jejichž majitelé vysvětlovali, jak zajistí provoz, aby u nich byli zákazníci spokojeni. Jedni vysvětlovali, jak se na koloběhu financí podílí domácnost, další objasňovali úlohu státu... Na deváťáky měli slušné znalosti, uměli se orientovat a hlavně - nevypadalo to, že by se v hodině nudili.
A přece běžná hodina tak běžná nebyla. Učitelka občanské výchovy MARIE OKTÁBCOVÁ při ní seděla v poslední lavici a sledovala, jak si děti vedou. Žena, která řídila vyučování, byla konzultantka projektu MONIKA GRYŽBOŃOVÁ, referentka pro obchod a marketing Kovohutí Příbram nástupnická a.s. Hodina byla součástí projektu JA s názvem Základy národního hospodářství.
„Tihle žáci už procházejí v pořadí třetím kurzem JA," prozradila M. Oktábcová. „Letošní projekt je zaměřený na to, aby se seznámili se základními ekonomickými pojmy. Co je to problém nedostatku, jak se hospodaří v tržním hospodářství, v příkazové ekonomice, aby si dokázali uvědomit rozdíly."
„Programy JA mají nejen pro volbu povolání velký význam, to je neoddiskutovatelné. Žáci se v předstihu setkají se situacemi, které je určitě v životě potkají, mohou si je vyzkoušet nanečisto. Jsem rád, že s nimi kolegyně pracuje a hlavně že se jí podařilo přizvat konzultanty z praxe," ocenil ředitel školy MILOŠ PŘIBYL.
Třináctileté zkušenosti
Poprvé se M. Oktábcová setkala s programy JA na začátku 90. let. Do školy přišla nabídka, a protože v té době tam byla jediná občankářka, dostala ji na starost.
„Řekla jsem si, proč ne, aspoň budou mít děti změnu. A už jsme u programů zůstali. Líbí se mi, jak jsou hodiny připravené, pestré různými metodami a formami práce. Děti to baví. Začínáme od sedmičky Abecedou podnikání, v osmičce je na řadě Profesní orientace, v devítce jsou Základy národního hospodářství přímo v obsahu učiva."
Projekty jsou na zdejší škole součástí výuky občanské a rodinné výuky. V rozvrhu jim je věnována dvouhodinovka.
„Původně jsem projekty zařazovala jen do rozvrhu tříd s rozšířenou výukou matematiky, ale když za mnou začali chodit i z dalších tříd, že by to taky rádi vyzkoušeli, vyhověla jsem. A jde to."
Výhodou jsou pečlivě nachystané, do minuty promyšlené hodiny, které škola s materiály organizace Junior Achievement dostane.
„Mohu se jich držet doslova, ale stejně tak si mohu připravit vlastní verzi, pro každou třídu doplněk podle jejího zaměření."
Projekty na zkoušku
Vlastně je to zajímavé naťuknutí. Ke každému kurzu, obvykle v délce osmi vyučovacích hodin, dostane škola příslušné materiály. Pro učitele Průvodce kurzem, což jsou vlastně podrobně rozepsané přípravy, aby měl co nejméně práce s organizací hodiny. Pro žáky pak cvičebnice, potřebné pomůcky i certifikáty jako doklad o úspěšném absolvování kurzu. Zkušený učitel si hodinu upraví podle svého. Ten, který s projekty zatím nemá zkušenosti, získá zároveň pomocníka, který ho osmělí. Naučí ho, jak si připravit projekt i pro jiný vyučovací předmět.
Dlouho byla M. Oktábcová jediná, kdo s projekty JA ve škole systematicky pracoval. „Loni k nám přišla nová paní učitelka, která už kdysi s JA také spolupracovala. V sedmičkách letos jedeme v tandemu."
Významná role konzultanta
Úloha konzultanta, který přináší do výuky zkušenosti ze svého pracoviště, je důležitá. Není snadné pro ni najít a získat člověka, který umí jednat s dětmi, zaujmout je.
„Měli jsme na konzultanty vždycky štěstí," pochvaluje si M. Oktábcová vstřícnost Kovohutí. „Slečna Gryžboňová k nám přišla loni a je bezvadná. Má věkem k žádkům blízko a zároveň se umí perfektně postavit k pedagogické práci. Na začátku představí svoji firmu, a pak už si s dětmi povídají na zadané téma. Dokáže jim problematiku přiblížit, berou ji i deváťáci, a to je co říct. Musela podědit kantorské geny, je totiž z učitelské rodiny."
MONIKA GRYŽBOŇOVÁ absolvovala VŠE, na vysoké škole se věnovala personalistice, v diplomové práci se zabývala zaměstnaneckými výhodami. Připočtete-li její profesní zařazení, je to téměř ideální konzultant. Navíc práci s dětmi zvládá bravurně...
„Určitě jsem trochu nervózní, ale baví mě to, chodím do školy ráda," přiznává. „Myslím, že i pro děti je to zajímavé, protože jim mohu vysvětlit, jak to, o čem se učí, funguje v praxi." Práci ve škole honorovanou nemá, ale zaměstnavatel se jí snaží vyjít maximálně vstříc. „Aspoň mám příležitost vyzkoušet si, co obnáší prezentace před více lidmi. A školáci jsou přísní kritici. Třída IX.A je živější, ale právě proto k nim chodím ráda. Žáci jsou chytří, komunikativní, hodně se ptají, diskutují, to se mi líbí. Takové lidi firmy potřebují."
Praxe pro život
Projekty dokazují, že vyučování není pustá teorie. Odpovídají na častou otázku žáků: A k čemu mi to bude?
„V projektu Profesní orientace zase pracujeme s tabulkami z úřadu práce, bavíme se například o míře nezaměstnanosti. Už jsme se také byli na úřadu práce podívat," vysvětluje M. Oktábcová. „Hodiny jsou volnější, asi i rušnější, hodně diskutujeme. Vycházím z toho, co děti chtějí vědět, co je zajímá."
Teď jsou kurzy JA možná pro žáky jenom zajímavé téma, netradiční vyučovací hodina bez obav z písemky nebo ze zkoušení. Docela jinak je ocení, až si budou shánět zaměstnání, až se budou chystat na konkurz nebo až sami jednou začnou podnikat. A na začátku byly „jenom" projekty...
Se zázemím organizace Junior Achievement
Nejen o tom, co nezisková organizace Junior Achievement školám nabízí, jsme si povídali s vedoucí programovou manažerkou KATEŘINOU MACKOVOU a programovou manažerkou MARKÉTOU ŘEDINOVOU.
Jak dlouho už se školami spolupracujete?
Začínali jsme od školního roku 1992-1993 na středních školách, spolupráce se základními trvá od roku 1994-1995. Za tu dobu jsme se setkali se stovkami škol. Zpočátku jsme nabízeli veškeré materiály a pomůcky zdarma. Když jsme ale zjistili, že některé zůstávají nevyužité, přistoupili jsme ke smlouvám a symbolickému registračnímu poplatku. Stavíme na seriózní spolupráci, upřednostňujeme kvalitu na úkor kvantity. Je to znát. Stále částěji se na nás obracejí školy, které si nás vyhledají na doporučení kolegů, což je velice příjemná vizitka. Zejména teď v souvislosti s zaváděním RVP ZV si chválí rozpracovanou metodiku.
Je možné vysledovat posun v přístupu učitelů?
Určitě. Zpočátku se někteří báli projekt do vyučování zařadit. Někde tomu nebylo nakloněno vedení školy, jinde se obávali inspekce. Typický dotaz byl: Co ale napíšu do třídnice? Když teď vidí, že projekty mají zelenou, když si učitelé dokonce mohou vytvořit vlastní koncepci předmětu, všechno se výrazně zjednodušuje.
Můžete shrnout přednosti vašich kurzů?
Za nejdůležitější považujeme, že rozvíjejí v dětech dovednosti, které žádá trh práce. Učí se vystoupit s vlastním názorem, prezentovat ho a obhájit. V kurzech se promyšleně střídají individuální a skupinové aktivity. Procvičuje se schopnost týmové spolupráce, komunikace, diskuze ve skupině. To, o čem se pořád teoreticky mluví, ale někteří učitelé jsou stále ještě bezradní, jestliže to mají zavést do výuky. My jim nabízíme připravené hry, které tyto aktivity zahrnují, a zároveň i návod, jak s nimi pracovat. Skupina se učí brát jednotlivce jako rovnocenného partnera, který - i když má jiný názor - ještě proto není nepřítel. V rámci toho ji učí přijímat kompromisní názor a následně jej obhajovat. To je přece typická pracovní situace, kterou každý z nás zažívá dnes a denně. Projekty kopírují pracovní i osobní život. Vysvětlují, že aktivity nemají často jediné správné řešení. Že správná nemusí být jen jedna jediná odpověď a kdo ji řekne, dostane jedničku. To všechno v doprovodných materiálech učitelé najdou - včetně podrobné metodiky. Za velice důležité považujeme, že to, co se učitelé v našich kurzech naučí, mohou aplikovat i při jiných příležitostech, v jiných vyučovacích předmětech.
Zdůraznit bychom měli i speciální aktivity přímo zaměřené ke vstupu na trh práce. Vedle klasického návodu, jak napsat strukturovaný životopis, je tam třeba hraní rolí při přijímacím pohovoru. Žáci se dovědí, jaké jsou nejčastější chyby, které jim mohou přijetí do zaměstnání zkomplikovat. Dostanou i radu, jak mají vystupovat. Dovědí se, jak se liší seriózní inzerát od neseriózního. Tohle všechno děti zajímá, mnohé to využijí už při sjednávání prázdninových brigád.
Informace od vás dostanou učitelé na seminářích nebo individuálně?
Když se sejde dostatečný počet zájemců, jsme schopni proškolit i skupinu učitelů. Běžně se jim ale věnujeme individuálně. Při osobní návštěvě u nás, prostřednictvím klasické i elektronické pošty, po telefonu... Záleží na domluvě. V zásadě když se na nás obrátí, zašleme jim příslušné materiály a domluvíme se na způsobu dalších konzultací. Pokud zásilka nesplní jejich představy, mohou ji neporušenou v dojednaném termínu vrátit zpět. Ale to se nám zatím nestalo.
Jsou konzultanti pro projekty „povinní"? Někdy je pro školy obtížné vhodné lidi sehnat.
Povinní nejsou, ale podaří-li se je zajistit, je to výrazné plus. Ostatně sbližování pracovního a školního prostředí je jedním z našich cílů. Konzultant vnáší do vyučování svoje praktické zkušenosti a zároveň se stává pro žáky určitým modelem. Byli bychom rádi, aby byl v každém projektu, všude s tím také metodické materiály počítají. Ale chápeme, že se to vždycky nepodaří. I my se snažíme pro školu konzultanta sehnat, ale mnohé školy si jej v místě najdou samy.
Vědí o sobě školy, které vaše projekty využívají?
Mnohé už ano, další mohou spřízněnou školu najít na našich webových stránkách (www.jacr.cz). V sekci pro základní školy najdou databázi všech škol, které s námi spolupracují. Ještě jedna zajímavost. Protože jsme národní kancelář mezinárodní sítě Junior Achievement, máme kanceláře po celém světě. Můžeme proto zprostředkovat kontakty v angličtině se školami, které pracují ve stejných projektech. Originální dokumenty vznikají v naší centrále v USA. Pro jednotlivé země jsou nejen překládány do mateřského jazyka, ale také převáděny na reálie toho kterého státu. Pokud by ale měla některé škola zájem o materiály v angličtině, můžeme jí je poskytnout. Jen musí počítat s tím, že reálie budou odpovídat USA. Ale například škola Open Gate je zařadila do učiva zeměpisu, které tam probíhá v angličtině.
Možností, jak využít naše projekty, je nekonečně mnoho. Těší nás, že se situace v českých školách láme. Říkáme učitelům: Dáváme vám kuchařku, ale co si z ní uvaříte, záleží na vaší odpovědnosti a na vašem zájmu.